Logo OpenAirMuseum Druga część logo
A A
Zdjęcie Cieszyna

Řeka Olše

Řeka Olše

Řeka Olše, původním názvem Olza je významnou řekou  našeho regionu. Pramení na polské straně  na území obce Kamesznica ve Slezských Beskydech a po 99 km se vlévá do řeky Odry u Bohumína v nadmořské výšce 190 m n m. V délce 25,3 km tvoří řeka hranicí mezi Polskou a Českou republikou. Využívají ji k migraci zejména ptáci a vodní živočichové.  Na území města její význam zvyšuje zeleň na nábřeží a v parku Adama Sikory, v němž se nachází staré stromy, kterých je v krajině už velmi málo.  Díky tomu se tady můžeme setkat nejen s běžnými druhy živočichů, ale také s vzácnými či ohroženými druhy. Správcem řeky je  státní podnik Povodí Odry. O řece bylo  toho byl napsáno mnoho, protže je s ní svázán kulturní život našeho regionu.. O této řece byla dokonce napsána kniha: „Olza od pramene po ústí“.

Ledňáček říční

K hnízdění vyhledává přirozené hlinité břehy, které se nachází v přirozenějších úsecích vodního toku. Ledňáčci se živí drobnými rybkami a k vidění bývají na řece i na území Těšína, jak sedí na zídce nebo větvi čnějící nad hladinou a loví rybky.  Ledňáček na sebe upozorní nápadným hvizdem a díky tomu si ho můžeme snáze všimnout. Díky překrásnému zbarvení se mu říká „létající drahokam“.

Morčák velký

Řeka Olše a Odra patří mezi nejvýznamnější hnízdiště této severské kachny na území České republiky.  Kdysi velmi vzácný a velmi plachý severský druh, který u nás pouze zimoval, se natolik rozšířil, že obsadil i území města. Morčáky můžeme běžně pozorovat při vycházkách kolem řeky a v dutinách starých stromů na nábřeží dokonce hnízdí.

Kachna divoká

Na řece se vyskytuje celoročně a pravidelně i hnízdí. Nejčastěji se kachny zdržují pod mostem ulice Střelniční, kde jsou přikrmovány místními občany.  Mezi divokými kachnami se objevují i podivně zbarvení jedinci. Jsou to různé barevné  formy kachny divoké vyšlechtěné v zajetí, které unikly z chovu do přírody. V přírodě nejsou tito utečenci žádoucí, protože mohou narušovat chování divoké populace.

Labuť velká

Každoročně na řece zimuje několik labutí a občas se tito krásní ptáci objeví i na území města, nejčastěji to bývá kolem mostu ulice Střelniční.  Mnohdy jsou však na nezamrzlých úsecích řeky pod čistírnou odpadních vod v Chotěbuzi. Občané se bávají, že labutě za silných mrazů zamrznou do ledu, ale pozorování ornitolgů ukazují, že si s mrazem dokáží bez problému poradit.

Kormorán velký

V minulosti bylo velké zimní nocoviště v areálu Třineckých železáren a pod ním. Zimovaly zde až stovky jedinců. Nejvíce jich bylo napočítáno kolem 700 kusů. V posledních letech se kormoráni objevují jednotlivě, maximálně v desítkách jedinců.

Skorec vodní

Skorec je neuvěřitelný lovec. Na rozdíl od ostatních pěvců se skorci dovedou potápět a sbírat nejrůznější bezobratlé živočichy na dně řeky. Nevadí mu se potápět ani v silných mrazech.  Hnízdí  pravidelně  na soutoku Ropičanky a Olše.

Konipas horský

Nápadný konipas se žlutým bříškem, dlouhým ocasem, kterým často kmitá a ozývá se nápadným hlasem nejde na řece přehlédnout. Obvykle sbírá potravu na kamenech u vody a někdy sedá i na zábradlí mostů.

 

Bobr evropský

Bobři se v okolí Těšína vyskytují už několik let, na území města se objevují jen zřídkaa spíše městem proplují během noci.  Na přítomnost borů upozorní jeho pobytové znaky v podobě pokácených vrb na břehu nebo ohlodaných kmenů.  Takové stromy můžeme najít podél řeky v úseku mezi Těšínem a Karvinou.

Vydra říční

Vydra je pravidelným obyvatelem řeky a jejích přítoků. Objevuje se i v drobných vodních plochách. Dříve se jednalo o velmi vzácný druh, nyní je už poměrně běžná. Hlavním nebezpečím jsou  neprůchodné propustky a mosty. Vydry musí přecházet přes cestu a stávají se obětí dopravy.  Zahlédnout vydru  je o velkém štěstí, protože se pohybuje zejména za šera a v noci. Její přítomnost lze nejlépe zjistit v zimě podle stop na sněhu a trusu na kamenech.

Netopýr vodní

Dutiny starých stromů obývají netopýři.  Nejnápadnějším druhem je netopýr vodní, který vyletuje krátce po setmění. Za teplých jarních a letních večerů je možné pozorovat létající netopýry nízko nad hladinou. Netopýři vodní loví nejčastěji hmyz létající nízko nad hladinou nebo jej dokonce loví přímo z hladiny.  Občas je možné pozorovat netopýry lovící i nad rybníčkem v parku Adama Sikory.

Motýlice obecná a motýlice lesklá

Tyto krásné a nápadné vážky se objevují na konci jara a během léta.  Za teplých a slunečných dní poletují nad hladinou řeky a často usedají na nejrůznější vegetaci na březích nebo na kameny.

 

Šidélka

Tyto malé vážky můžeme pozorovat na drobném rybníčku v parku u Restaurace Sikorák. Objevuje se zde několik druhů, např. šidélko kroužkované, šidélko ruměné, šidélko větší nebo  vzácnější šidélko  znamenané.

Lejsek bělokrký

Tento krásně černobíle zbarvený pěvec osídluje dutiny starých stromů a velmi rád se zabydlí  i v nabídnuté budce. V parku hnízdí na několika místech a jeden pár obsazuje i budku u dětského hřiště.  Lejsci jsou nápadní zejména  v květnu, kdy zpívají, pak jejich aktivita utichá a  zahlédnout jej v hustých korunách stromů není jednoduché.

Klíněnka jírovcová

Tento drobný motýl klade vajíčka na listy jírovce, z nichž se vylíhnou housenky, které se živí pletivy listů. Ty po čase uschnou a opadnou.  Zatím nejsou z našeho regionu známy případy, kdy by klíněnky stromy zcela zahubily,  ale  žír housenek stromy oslabuje. Město začalo jírovce očkovat speciální látkou v roce 2015 a míra napadení klíněnkou se u většiny stromů postupně snižuje. V parku byly pozorovány sýkory koňadry a modřiny živící se larvami klíněnek. Ukazuje se, že klíněnka má už i své přirozené nepřátele.

Zákeřná houba a nenasytný brouk.

Všechny jasany na území města jsou napadeny zákeřnou houbou  Chalarafraxinea, která má za následek postupné odumírání jasanů, které se projevuje nejprve prosycháním koncových větví a časem odumře celý strom. Houbou oslabené jasanynapadá lýkohub jasanový a lýkohub zrnitý patřící do čeledi kůrovcovitých. Brouci se poznají podle charakteristických požerků na větvích nebo na kmeni. Nejvíce napadené stromy jsou postupně odstraňovány a nahrazovány jinými druhy dřevin.

Hltanovka bahenní

Tato drobná pijavice žije ve vodě pod kameny.  Lidem se jí bát nemusí, krev nesaje, živí se drobnými vodními živočichy.  Patří mezi naše nejhojnější druhy pijavic a v řece se dají po chvilce hledání najít dospělci a v jarních měsících i hnědé kokony přilepené ze spodní strany kamenů.

Chrostíci

Pod kameny lze najít válcovité trubičky tvořené drobnými kamínky nebo zbytky rostlin. Jsou to schránky larev chrostíků, které je využívají jako svůj úkryt.  Chrostíky nejvíce ohrožuje znečištění vody a noční osvětlení v okolí vodních toků. Dospělci často nalétávají na světelné zářiče a u nich hynou. Jsou významnou potravou ryb.

Pošvatky a jepice

Larvy obou rodů je možné najít pod kameny v řece a jen krátce se objevují dospělci kolem řeky.  Tyto druhy patří mezi indikátory čistoty vody.  Vlivem znečištění vodních toků je řada druhů vzácných a jsou zařazeny na seznamu ohrožených druhů.  K oslabování populací přispívá také světelné znečištění v blízkosti vodních toků. Jsou významnou potravou ryb. 

Ryby

V řece žije více druhů ryb, ze vzácnějších druhů je to vranka pruhoploutvá, z běžnějších je to  ostroretka stěhovavá, lipan podhorní nebo pstruh potoční či jelec tloušť. Ryby jsou obhospodařovány Českým rybářským svazem.

Kolibřík nebo motýl?

Dlouhozobka svízelová létá v letních měsících kolem květů a dlouhým sosákem saje nektar, při tom mnohdy visí ve vzduchu a rychle třepe křídlyjako kolibřík.  Pravidelně se objevuje např. kolem muškátů na náměstí.

Ruměnice pospolná

Ploštice objevující se v jarních a letních měsících, zejména na kmenech lip. Někdy jsou k vidění až stovky kusů.  Největší koncentrace bývá v parku Adama Sikory  na lípách kolem rybníčku.   Ploštice nejsou pro stromy nebezpečné.

Šupinovka kostrbatá

Nápadná,  dekorativní houba, která roste zejména na podzim  na mrtvém dřevě nebo u pat kmenů  stromů. Parazituje na kořenovém systému stromů a výrazně snižuje jejich pevnost.  Tím značně ohrožuje stabilitu stromů.  V parku se objevuje  zejména na jasanech.

Užovka obojková

Náš nejběžnější had žijící u vody, velmi dobře poznatelný podle dvou žlutých skvrn na týlu hlavy. Občas se objevuje v rybníčku v parku Adama Sikory nebo i  podél celého nábřeží.  Chytá různé drobné vodní živočichy. Není jedovatá a na člověka neútočí.  Není dobré ji chytat, protože v obraně vylučuje silně zapáchající sekret, který z oblečení  jde jen velmi obtížně vyprat.

 

Jmelí bílé

Parazituje na listnatých stromech, především na lípách srdčitých.  V posledních desetiletích napadá  stromy v takovém rozsahu, že postupně usychají.  Roznášejí ji hlavně drozdovití ptáci, pro které je významnou složkou potravy. Patří mezi léčivé rostlinya má také nemalý mytologický význam.

Potkani  a myši

Potkani a myši se množí hlavně na skládkách odpadů ze zahrádek, které nezodpovědní občané zakládají na březích vodních toků. Nejhorší jsou tímto nešvarem postiženy malé vodní toky.

Projekt spolufinancovaný Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Interreg V-A Česká republika - Polsko

Informacja dotycząca plików cookies Strona korzysta z plików cookies w celu jej prawidłowego działania i realizacji usług zgodnie z Polityką Prywatności. Jeżeli wyrażasz zgodę na wykorzystywanie plików cookies, kliknij w przycisk "Rozumiem i akceptuję".

Rozumiem i akceptuję