Logo OpenAirMuseum Druga część logo
A A
Zdjęcie Cieszyna

Hranice přátelství (1947-1989)

Marian Dembiniok

 

V Československu po únorové revoluci v roce 1948 a v Polsku po sjednocujícím sjezdu Polské dělnické strany a Polské socialistické strany, který se konal ve dnech 15.–21. prosince 1948, nastalo mnoho let trvající období bezvýhradné nadvlády komunistických stran. Je paradoxní, že v oblasti Záolší (východní části dnešního českého území Těšínska) měly tyto radikální, nedemokratické změny velkou podporu mezi zde žijícími Poláky. V obou státech se vedoucí úloha strany velmi rychle změnila v diktaturu, která mnohdy neváhala použít represí. Stalinem deklarované přátelství mezi národy našlo vzorový příklad v praxi sousedství Těšína a Českého Těšína. Oficiální historie obou měst v letech 1947–1989 by se dala popsat daty jednotlivých politických ujednání, kulturních smluv a dohod o malém pohraničním styku.

Teprve 10. března 1947 byla ve Varšavě podepsána Dohoda o přátelství a vzájemné pomoci mezi Československem a Polskem. Její nedílnou součástí byl protokol připravený polskou stranou, který zaručoval „možnosti národního, politického, kulturního a hospodářského rozvoje“. Dohoda zároveň předpokládala, že „nebude udělen souhlas s obnovením činnosti žádné politické organizace, která působila před 1. říjnem 1938. Budou založeny nové organizace – Polský kulturně-osvětový svaz (PZKO) a Sdružení polské mládeže (SMP) – po jedné pro fryštátský a těšínský okres“. Založené okresní výbory této organizace byly již v roce 1952 zrušeny a byly nahrazeny jedním Hlavním výborem Polského kulturně-osvětového svazu se sídlem v Českém Těšíně. Ještě předtím, v roce 1950, bylo Sdružení polské mládeže včleněno do Československého svazu mládeže. Polský kulturně-osvětový svaz se tak stal jedinou oficiální organizací zastupující Poláky žijící československé části Těšínska. Tento stav přetrval až do roku 1989.

Další smlouva byla v souladu s plánem podepsána po dvaceti letech, 1. března 1967 ve Varšavě. Tentokrát byl potvrzen obranný charakter smlouvy, v níž se hovoří o hrozbě ze strany „západoněmeckých militaristických sil“ a je prohlášena neplatnost mnichovské dohody se všemi jejími důsledky, což očividným způsobem zpochybnilo polské nároky z roku 1938.

Doplněním politických ujednání byly kulturní smlouvy. První byla podepsána 4. července 1947 a na jejím základě vznikly kulturní instituty v Praze a Varšavě. Všechna jejich ujednání sloužila posílení „ideové jednoty v duchu marxismu-leninismu“. Další smlouva byla podepsána v roce 1966 a její platnost byla prodlužována až do roku 1990.

Největší vliv na život obyvatel Těšína na obou stranách řeky Olše však měly dohody o malém pohraničním styku. Po roce 1945 vycházely z předválečné konvence z roku 1925. Dohoda platila na obou stranách v pásmu do cca 15 km od hranice a předpokládala vydávání stálých, jednorázových a hospodářských propustek. Nová dohoda, která byla podepsána až v červenci 1959 v Praze po vytyčení československo-polské hranice, vstoupila v platnost v dubnu 1960. Byly zrušeny hospodářské propustky a možnost získání stálé propustky z rodinných důvodů, což významně omezilo kontakty mezi obyvatelstvem pouze na mimořádné situace jako svatby či pohřby. „Solidarita“, která vznikla v Polsku, vyděsila československé představitele do té míry, že dne 4. prosince 1981 jednostranně pozastavili platnost dohody. Pro překročení hranice bylo nově třeba mít pozvání od nejbližších příbuzných. Dlouhé fronty na hranici se tvořily pouze 1. listopadu, kdy bylo možné navštívit hroby příbuzných na základě potvrzení z matričního úřadu. Poláci tuto možnost perfektně 2 využívali. Tato situace trvala i přes protesty Těšína až do roku 1991 a drasticky se projevila v oslabení rodinných a společenských kontaktů s českou stranou.

Na počátku roku 1948 po připojení vsi Svibice měl Český Těšín 13 243 obyvatel, z toho 2147 Poláků, 66 Židů a 112 osob jiné národnosti. V roce 1991 zde žilo 28 737 obyvatel a 17,4 % z nich byli Poláci. V roce 1950 žilo v Těšíně 19 500 obyvatel, ale v již roce 1955 počet obyvatel vzrostl na 20 752 a v roce 1991 to bylo 36 820 obyvatel.

Význam obou měst se snížil v důsledku reforem veřejné správy – v roce 1960 v Československu a v roce 1975 v Polsku – které je připravily o status okresního města. Český Těšín si přesto udržel svůj význam pro polské národní hnutí. Sídlil zde Hlavní výbor Polského kulturně-osvětového svazu, redakce polských novin (Głos Ludu, Zwrot, Nasza Gazetka aj.), působila zde Polská scéna Těšínského divadla, polské gymnázium, základní škola a školka.

Chybějící infrastruktura nutila obě města ke spolupráci, přestože mezi nimi panovala vzájemná nedůvěra. Již v roce 1945 přednosta okresu Paweł Targosz kvůli chybějícímu vlakovému spojení z Těšína podepsal smlouvu, na základě které měli Češi dodávat uhlí do těšínské elektrárny. Výměnou za uhlí dostávala česká strana elektřinu a pitnou vodu. Nedlouho poté měla naopak polská strana zájem o dodávky vody. V šedesátých letech byly navázány kontakty za účelem společného územního plánování. Stavěly se a bořily hraniční mosty, což komplikovalo již dosti složitou situaci v obou městech. Po dlouholetých diskusích byl postaven a v roce 1991 otevřen nový hraniční přechod mezi Chutěbuzí a Boguszowicemi, který vyřešil problémy s automobilovou dopravou.

Realita byla taková, že každé z obou měst žilo po řadu let svým vlastním životem a jen čas od času se odehrála společná stranická manifestace nebo sportovní akce.

První z těchto manifestací se uskutečnila 10. března 1947 a souvisela s právě podepsanou Dohodou o přátelství a vzájemné pomoci. Druhá se uskutečnila o rok později dne 14. března 1948 na obou hlavních těšínských náměstích při příležitosti prvního výročí podpisu této smlouvy. Podle informací z tisku se jí zúčastnilo 40 tisíc lidí.

V roce 1958 se konal první ročník populárních motocyklových závodů O modrou stuhu Olše. Do Českého Těšína a Těšína se sjelo několik tisíc milovníků motorismu sledovat zápolení nejlepších závodníků z Polska a Československa. Okruh dlouhý 3200 metrů vedl z mostu Svobody na polskou stranu města a dále přes most Přátelství po Hlavní ulici k vlakovému nádraží a zpět na most Svobody. Řadu let díky technické převaze českých motocyklů Jawa vyhrávali českoslovenští závodníci. V roce 1966, kdy se kromě závodu motorek začaly konat automobilové závody, se stal polským národním hrdinou Sobiesław Zasada, který ve svižném voze Steyr-Puch 650 TR předjel většinu soupeřů o celý okruh.

Reklama z roku 1959 (Soukromý archiv M. Dembinioka)

V květnu téhož roku v rámci oslav tisíciletí polské státnosti proběhly oslavy deseti století česko-polského sousedství, které se slavily společně se Severomoravským krajem.

Vedoucí krajští tajemníci komunistické strany Oldřich Voleník (Severomoravský kraj) a Edward Gierek (Katovické vojvodství) se chystají zasadit lípy v blízkosti divadla v Českém Těšíně (Foto T. Kopoczek)

Velká péče byla věnována výzdobě a ozvučení stranických setkání, která měla potvrzovat bratrství Polské sjednocené dělnické strany (Polska Zjednoczona Partia Robotnicza) a Komunistické strany Československa. Nezamýšlenou symbolickou roli mělo vysazení lip před 4 divadlem v Českém Těšíně hlavním tajemníkem Krajského výboru KSČ Severomoravského kraje Oldřichem Voleníkem a prvním tajemníkem Vojvodského výboru PZPR Edwardem Gierkem. Na polské straně byly vysazeny modříny u základní školy na sídlišti Závodu dělnických sídlišť (ZOR). Téhož dne účastníci manifestace na těšínském Rynku přešli bez propustek přes most Svobody a večer byla podél hranice zapálena ohniště.

Hranice byla otevřena také 9. května 1968 při příležitosti 23. výročí osvobození Československa Rudou armádou a 50. výročí vzniku československého státu. Shromáždění na náměstí v Českém Těšíně pod hesly „Se Sovětským svazem na věčné časy“ se mělo zúčastnit až 30 tisíc občanů. O to větším překvapením byla noc z 20. na 21. srpna téhož roku, kdy polská armáda společně se sovětskými jednotkami překročila hranice v Těšíně při invazi do Československa.

Srpen roku 1968 – československá strana mostu Přátelství (Foto T. Kopoczek)

Reakcí a pokusem o smíření bylo shromáždění uspořádané 21. srpna 1989 na těšínském Rynku v den 21. výročí výše zmiňovaného obsazení Československa. Z formálních důvodů byl oficiálním organizátorem 5. odbor Matice těšínské (Koło nr 5 Macierzy Ziemi Cieszyńskiej), v jehož rámci neoficiálně působili členové Čekoslovensko-polské solidarity. Shromáždění moderoval Marian Dembiniok, hlavní proslov přednesl Jerzy Kronhold*. Jménem polských poslanců vystoupili Jacek Kuroń a Józefa Hennelowa. Poprvé padla slova omluvy za polskou účast v srpnové invazi roku 1968. Váha těchto slov byla zesílena velkým počtem lidí shromážděných na těšínském Rynku i tím, že se shromáždění zúčastnili rovněž poslanci – mimo výše zmíněných to byli Grażyna Staniszewska, Krzysztof Kozłowski, Karol Modzelewski, Janusz Okrzesik a Jan Rokita. Významné bylo i přečtení telegramů od Václava Havla a kardinála Františka Tomáška.

Leták vyzývající obyvatele Těšína a okolí k účasti na shromáždění (Ze sbírek Muzea Těšínského Slezska)

Neméně důležité pro česko-polské kontakty byly protesty proti výstavbě koksovny ve Stonavě, v bezprostřední blízkosti státní hranice. Také zde činitelé Československo-polské solidarity, zastřešení legálně působící organizací Matice těšínské, uspořádali demonstrace, které se konaly 19. května a 5. října 1989 a 27. dubna 1990. Výsledkem těchto aktivit, které na české straně podporovalo Občanské fórum (Jaromír Piskoř), bylo zastavení výstavby koksovny dne 15. listopadu 1990.

Zdá se, že tyto společné demonstrace stály na počátku skutečné spolupráce, kterou později navázaly samosprávy obou měst.

*Projev Jerzyho Kronholda:. Źródło: Prywatne zbiory Mariana Dembinioka

 

Literatura: Zarys Dziejów Śląska Cieszyńskiego. Ostrava–Praha 1992. Śląsk Cieszyński: Granice, przynależność, tożsamość. Muzeum Śląska Cieszyńskiego, Cieszyn 2008. Cieszyn od Wiosny Ludów do III Rzeczypospolitej. [in:] Dzieje Cieszyna od pradziejów do czasów współczesnych, T. 3. Cieszyn 2010.

Projekt dofinansowany przez Unię Europejską ze środków
Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego
 w ramach Programu Interreg V-A Republika Czeska – Polska

Informacja dotycząca plików cookies Strona korzysta z plików cookies w celu jej prawidłowego działania i realizacji usług zgodnie z Polityką Prywatności. Jeżeli wyrażasz zgodę na wykorzystywanie plików cookies, kliknij w przycisk "Rozumiem i akceptuję".

Rozumiem i akceptuję