Logo OpenAirMuseum Druga część logo
A A
Zdjęcie Cieszyna

Plyneš, Olzo, po dolině

Stefan Król

 

Autorem básně „Nad Olza”, která je spojena s lidovou melodií a která se stala neoficiální hymnou Poláků obývajících Těšínské Slezsko a je nejznámější jako píseň „Płyniesz Olzo”, je učitel, básník a polský národní aktivista Jan Kubisz.

Narodil se 24. ledna 1848 v obci Końska (v současné době na Zaolší, z větší části již neexistující, jelikož se zde nachází třinecká huť). Pocházel z rolnické evangelické rodiny Pawła a Marie rodiny Kotas.

Rok, ve kterém přišel na svět, byl výjímečným jak v historii regionu tak i Evropy. Události lidového jara započaly mnoho změn ve společenské struktuře a uvědomění, které do té doby nedokázalo sformulovat touhy a názory lidu. Kubisz byl však svědkem změn přicházejících do společnosti regionu, především po tři generace trvající práce na obrození polského národního uvědomění těšínských Slezanů.

Zpočátku se vzdělával v lidové škole v rodné vsi a od roku 1860 začal navštěvovat Evangelické gymnázium v Cieszyně. Dokončil čtyři ročníky (tzv. nižšího gymnázia). V průběhu studia na této škole prožíval období fascinace německou kulturou. Podobné procesy odvrácení se od svých etnických kořenů skrze vzdělávání na středních školách byly tenkrát běžným jevem. Jen velmi málo mladých Slezanů dokázalo takový postoj odmítnout a opět vybudovat polské národní vědomí. U Jana Kubisze se takový zvrat udál pod vlivem Adama Pinkase, učitele v Końskiej a agronoma Jerzego Buzka.

Jan Kubisz si zvolil profesi učitele a v roce 1866 se vrátil do Cieszyna, aby se vzdělával na dvouleté učitelské přípravce (v ústavu pro vzdělávání lidových učitelů). Na jeho národní názory měly v té době vliv dvě osoby - pastor Leopold Otto a Jan Śliwka, učitel a tajemník církevního sboru v Cieszyně. Leopold Otto byl vynikajícím polským duchovním Evangelické církve augsburského vyznání, který pracoval ve Varšavě. V době po lednovém povstání se po hrozbě zatknutí carskou vládou za svou národní činnost rozhodl nahlásit svou kandidaturu na pastora církevního sboru v Cieszyně. V roce 1867 byl zvolen a pracoval zde téměř deset let. V nemalé míře přispěl k posílení polského národního vědomí mezi částí vyznavačů této církve na Těšínském Slezsku. Jeho blízkým spolupracovníkem v tomto duchu byl rodilý Slezan Jan Śliwka. Pro těšínské prostředí zasloužilý autor polských učebnic pro lidové školy a autorita pro evangelické učitele polské národní orientace.

V roce 1868 zahájil Jan Kubisz svou učitelskou praxi. Nejdříve pracoval v evangelické lidové škole v Cieszyně a od roku 1869 v Gnojniku (kde bydlel až do konce svého života), kde plnil funkci učitele a následně také ředitele evangelické lidové školy (později jí byl udělen status veřejné školy). Kromě pedagogické práce se realizoval také v polských organizacích – mimo jiné v Czytelni Ludowej, kde se angažoval především v amatérském divadle. Byl také jedním z aktivnějších členů Polskiego Kółka Pedagogicznego, založeného v roce 1888 v Ustroniu, převedeného v roce 1896 na Polskie Towarzystwo Pedagogiczne.

Osobou, se kterou velmi úzce spolupracoval, byl pastor Franciszek Michejda, který se po odchodu Leopolda Otta z Cieszyna stal vůdcem polských evangeliků na Těšínském Slezsku. Společně s ním patřil mezi spoluzakladatele Towarzystwa Evangelickiej Oświaty Ludowej, které šířilo od roku 1881 polský jazyk a kulturu pomocí tištěného slova.

Jan Kubisz za své hlavní životní povolání považoval pedagogickou práci. Předávání vědomostí a vychovávání byly činnosti, kterým se věnoval v největší míře. Jako velmi skromný člověk nikdy neusiloval o prestižní pozice, nýbrž se věnoval přesnému plnění svých povinností, což bylo charakteristickým znakem a etosem slezské společnosti.

Avšak vzdělání a jeho talent jej vedly take k různorodé spisovatelské činnosti.

Vydával v polském tisku. První díla byla publikována v časopie „Gwiazdka Cieszyńska”, později v „Miesięczniku Pedagogicznym” a navíc bylo vše vydáno v dalším tisku, které publikoval kněz Franciszek Michejda: v „Przyjacielu Ludu”, „Pośle Ewangelickim” a v „Kalendarzu Ewangelickim”.

Básnický debut Kubisze se uskutečnil v roce 1868 v časopise „Gwiazdka Cieszyńska” vydávaného od roku 1848 (původně pod názvem „Tygodnik Cieszyński”) a to prostřednictvím jednoho z předchůdců polského národního obrození Pawła Stalmacha. Básně z pera Jana Kubisze byly označovány kryptonymem J.K. a měly charakter příležitostných děl. Témata jeho děl se týkala náboženství a patriotismu.

V roce 1882 se pod pseudonymem „Szlązak” objevil menší svazek jeho básní nazvaný „Niezapominajka: kilka werszy dla szląskiej młodzieży” (Cieszyn, vydáno Jerzym Kotuli, tisk Henryk Feitzinger, 14 stran). V roce 1889 vydal již pod svým jménem sbírku „Śpiewy starego Jakuba” (Cieszyn, vydal A. Sikora, tisk Karol Prochaska, 28 stran). Podstatně obsáhlejší - čítající téměř 150 stran s úvodním slovem Kazimierza Wróblewského - byl svazek „Z niwy śląskiej” vydaný ve Lvově v roce 1902 (spoluvydavatelem bylo Towarzystwo Ewangelickej Oświaty Ludowej). Poté již Jan Kubisz publikoval nemnohé básně pouze příležitostně. V roce 1889 napsal pro Polskie Kółko Pedagogiczne báseň „Mojżesz”.

Z tvorby Jana Kubisze zůstal dodnes v obecném povědomí obyvatel Těšínského Slezska
kromě textu „Płyniesz Olzo” také text písně „Ojcowski dom”.

Hodnotným nejen po literární stránce, ale i po stránce historické je jeho památník, který byl
původně tištěn od roku 1919 na stránkách „Posła Ewangelického”. Vydaný byl v roce 1928
pod názvem: „Pamiętnik starego nauczyciela. Garść wspomnień z życia śląskiego w okresie
budzącego się ruchu narodowego w b[yłym] księstwie cieszyńskiem”. Publikace byla vydána
s předmluvou kněze Andrzeje Buzka, vydaná v Cieszyně Towarzystwem Ewangelickým.

Řeka Olše měla v tvorbě Jana Kubisze velký význam. Stala se symbolem regionu a pro samotného autora také synonymem rodného domu. Vyrůstal doslova u jejích břehů v Końskie. V jeho poezii je přirovnávána k Jordánu, svaté řece Vyvoleného národa. Motiv křtu a očištění v jejích vodách symbolizovalo obrození polskosti slezského lidu, propojení s tradicemi předků a věrnost zvolenému výběru. Myšlenky tohoto náboženského poslání v národní činnosti vychází z názorů kněze Leopolda Otta, který chápal úlohy evangeliků v národním obrození jako povolání pocházejícího od samotného Stvořitele.

V tomto kontextu není překvapivé, že se jedná o významnou postavu básníka, který po rozdělení Těšínského Slezska v roce 1920 mezi Polsko a Československo nikdy nepřekročil hraniční řeku, která oddělovala jeho gnojnický dům od vysněné Země zaslíbené – Polska.

Jan Kubisz zemřel 26. března 1929 v Gnojniku a tam byl také pochován na místním hřbitově.

Byl dvakrát ženatý. První žena byla Malwina z rodu Pustówka, druhá byla Marie z rodiny Broda. Jeho syn Tadeusz (1880-1964) byl majitelem známého fotografického ateliéru v Cieszyně. Syn Jan (1885-1948) byl vynikajícím lékařem a ředitelem Slezské nemocnice v Cieszyně. Dcera Anna (1887-1969) se stala ženou kněze Karola Kotuli. Syn Karol Bronisław (1905-1981) se stal evangelickým duchovním a syn Andrzej (1905-1998) byl publicistou a redaktorem a také řečníkem pamětí svého otce.

 

Nad Olzą

Płyniesz Olzo, po dolinie,

Płyniesz, jak przed laty;

Takie same na twym brzegu

Kwitną wiosną kwiaty.

A twe wody w swoim biegu

Się nie zamąciły;

I tak samo lśnią się w słońcu,

Jak się dawniej lśniły.

Ale ludzie w życiu swojem

Zmienili się bardzo;

Zwyczajami, wiarą przodków

Ledwie że nie gardzą.

I dąb z dębem na twym brzegu,

Jak szumiał tak szumi;

Lecz wnuk starą mowę dziadów

Ledwie że rozumie.

Na twym brzegu dawnym śpiewem

Słowik się odzywa;

A dziś śliczne pieśni nasze

Ledwie że kto śpiewa.

Jordan w ziemi chananejskiej,

Święte ma znaczenie;

W jego wodach Izraela

Lud brał oczyszczenie.

Więc z modlitwą uklęknąłem

W pokorze przed Panem;

Byś się stała, Olzo, takim

I dla nas Jordanem!

 

(1 a 2: Úryvek rukopisu díla Jana Kubisze a jeho verze vydaná ve sbírce „Niezapominajka” , která byla
vydaná autorem pod pseudonymem Szlązak v roce 1882. Il. Ze sbírek Těšínské knihovny.)

Projekt dofinansowany przez Unię Europejską ze środków
Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego
 w ramach Programu Interreg V-A Republika Czeska – Polska

Informacja dotycząca plików cookies Strona korzysta z plików cookies w celu jej prawidłowego działania i realizacji usług zgodnie z Polityką Prywatności. Jeżeli wyrażasz zgodę na wykorzystywanie plików cookies, kliknij w przycisk "Rozumiem i akceptuję".

Rozumiem i akceptuję