Logo OpenAirMuseum Druga część logo
A A
Zdjęcie Cieszyna

Ekonomika

Za časů Piastovců nebyla dnešní čtvrť Cieszyna Malá louka součástí města, ale spadala do těšínského knížecího panství. Jako předměstí Těšína plnila důležitou funkci ekonomického zázemí města. Tato změna nastala v polovině 19. století, kdy byla včleněna do města. Toto předměstí, které se nachází mezi Olší a Bobrovkou mělo od počátků osídlení této oblasti zemědělský charakter, který přetrval až do druhé poloviny 19. století. Louka a pastviny, které na tomto místě bývaly, byly v 16. století rozděleny na několik parcel. V urbáři těšínského knížecího panství z roku 1577, tedy v knize, která je soupisem povinností poddaných vůči vrchnosti, bylo zapsáno dvacet jedna majitelů hospodářství na Malé louce. Někteří z nich byli obyvatelé města Těšína, ale většina z nich byli tzv. předměšťané. Všichni byli povinni platit knížeti za pronájem a jejich závazky byly pouze finanční, nemuseli platit v naturáliích. Až do roku 1770 bylo sepsáno několik urbářů, které obsahovaly zápisy také pro Malou louku, z nichž vyplývá, že po dobu více než dvou století se zemědělský potenciál nezměnil, počet nemovitostí pouze mírně kolísal.

V období novověku se na tomto předměstí pěstoval chmel pro potřeby těšínského pivovarnictví. Obdělávaná plocha určitě nebyla schopná plně pokrýt potřebu chmele pro městské pivovary a bylo nutné dovážet produkt z okolí Gliwic, kde se nacházela největší pole s chmelem v Horním Slezsku. Jediným tehdejším průmyslovým objektem na předměstí byla kovárna na zpracování mědi vybudovaná na rameni Mlýnského náhonu, který obtéká Zámecký vrch na úrovni bašty poslední obrany, tedy pod severovýchodním úbočím hradu.

Postupnou přeměnu čtvrti spustilo otevření železničního mostu s železnou konstrukcí přes Olši, který byl postaven v roce 1888 nad Zámeckým vrchem. Do roku 1918 most využívala železniční společnost Slezských měst, která spojovala Bielsko s moravským Kojetínem. Tento most byl zničen na začátku a na konci 2. světové války a po jejím skončení byl po mnoho desetiletí využíván pro účely nákladní dopravy. Teprve dnes po něm projíždějí také vlaky spojující nádraží v polské a české části Těšína.

Ve stejném roce byla uvedena do provozu obecní investice umístěná rovněž v této části města - na ulici Rzeźnicza (dnešní ulice Mostowa a Łączna), v blízkosti železničních kolejí. Jednalo se o nová jatka, která, jak se brzy ukázalo, nebyla schopna plně uspokojit potřeby trhu s masem v Těšíně a jeho okolí. Z tohoto důvodu se přistoupilo k jejich rozšíření. Nový provoz byl spuštěn v roce 1903. Tyto změny vedly k jejich modernizaci, neboť byla zakoupena řada tehdy nejmodernějších zařízení. Rozdělení města v roce 1920 způsobilo omezení zpracovatelské kapacity jatek v důsledku pozastavení prodeje výrobků na území Zaolší. Teprve v roce 1923 se objem výroby vrátil do rozsahu před rokem 1920. Přispěla k tomu další investice v rámci jatek. Tehdy došlo k založení První slezské konzervárny. Spolu se zlepšením finanční situace provedly obecní úřady další investice, byla například spuštěna laboratoř a nové kancelářské prostory. Ve výsledku byla jatka komplexem několika desítek budov. Poloha jatek u železniční trati umožňovala exportovat zboží za hranice Polska. Objekt plnil svou roli po celou dobu 2. světové války a Polské lidové republiky. Znárodněný podnik byl po roce 1989 zprivatizován a dnes je známý jako Zakłady Mięsne Gawłowski Józef i Piotr sp.j.

Další investicí, která se nacházela u železniční trati na Malé louce, byla elektrárna, která byla spuštěna v roce 1910. Od konce 19. století se města v Evropě elektrifikovala. V Těšíně byla v roce 1906 založena společnost pro výstavbu zmíněného objektu. Zpočátku byla elektrárna majetkem Vídeňské akciové společnosti AEG, ale v roce 1915 ji město Těšín odkoupilo. Díky této investici bylo možné provést elektrifikaci města a dodávat elektřinu na další městský projekt – na městské tramvaje. Elektrárna vyráběla proud a dva parní motory jí dodávaly výkon 350 koní. V pecích se spalovalo uhlí, které bylo dodáváno po železnici z Ostravsko-karvinské uhelné pánve. Do roku 1926 se vyráběná energie využívala v obou městech, po tomto roce se proud do Českého Těšína dodával ze slezsko-moravské elektrárny. Kvůli úbytku objednávek z české strany došlo k poklesu výroby elektřiny o 30 procent. Nicméně v následujících letech se poptávka po elektřině neustále zvyšovala a v roce 1936 vyrobila těšínská elektrárna 4 500 000 kWh. V té době měla elektrárna koncesi na elektrifikaci obcí těšínského okresu, a navíc se našli odběratelé také v sousedních okresech – Pszczyna a Wodzislaw, největším z nich se staly cementárny v obci Goleszów. Po 2. světové válce došlo k rozsáhlé přestavbě elektrárny a ke zvýšení jejího výkonu. Znárodněný podnik se v roce 1950 dostal pod Energetické závody jižní oblasti v Katovicích. Další investice umožnily výrobu a dodávky tepelné energie pro mnoho průmyslových závodů, které tehdy v Těšíně vznikaly a pro vytváření městského systému dodávek tepla. Další organizační transformace proběhly na konci roku 1976 let. Tehdy se těšínský podnik stal součástí Tepelné elektrárny Bielsko-Biała (EC III Cieszyn). Ale zároveň bylo vyčleněno Oddělení tepelných sítí, které bylo spojeno s Vojvodským závodem Tepelné energetiky Bielsko-Biała (WPEC). Důležitým datem v historii těšínské elektrárny byl rok 1985, když se přestala vyrábět elektřina. K další reorganizaci došlo v roce 1992. Obě spojené společnosti dodnes fungují jako: Energetyka Cieszyńska Spółka z o.o., která se zabývá výrobou a distribucí tepelné energie.

S uvedením elektrárny do provozu mohly orgány Těšína zahájit další městskou investici, byla otevřena tramvajová linka pro lepší a rychlejší propojení města, které se rozšiřovalo a rozrůstalo. To se stalo 12. února 1911. Vybudovaná tramvajová trať o délce 1793 m vedla od křižovatky Vyšší brány s ulicí Bielska, tedy z okolí evangelického kostela a Slezské nemocnice přes náměstí a ulici Głęboka k mostu Družby u zámku a poté po Hlavní a Nádražní ulici na vlakové nádraží v dnešním Českém Těšíně. Na konci existence Rakousko-Uherské monarchie to bylo hlavní nádraží ve městě. Na území čtvrti Malá louka se nacházela vozovna tramvají, do níž vedly koleje po ulicích Zamkowa a Dojazdowa V této malé budově se nacházely tři koleje a na každé z nich se dalo garážovat dva vagony. Kromě toho se tam nacházel servisní kanál. Tento objekt existuje dodnes, dnes v něm sídlí vazačská dílna. Po 1. světové válce v důsledku sporů mezi Polskem a Československem, stejně jako detailních kontrol na hraničním mostě, byla tramvajová doprava 2. dubna 1921 zrušena.

Po pádu Polské lidové republiky došlo k dalšímu rozvoji průmyslu v této nevelké těšínské čtvrti, ale za změněných právních a ekonomických podmínek. Svou působnost zahájila kovoprůmyslová společnost, tiskárna a další masokombinát. Páteř čtvrti dodnes tvoří ulice Dojazdowa a Rzeźnicza. Nicméně, pro zlepšení spojení firem, které zde působily, byl přestavěn hlavní tah čtvrti a byla vybudována nová ulice Łączna, která byla propojena kruhovým objezdem s důležitou Fryštátskou ulicí a rychlostní komunikací, a také se silničním hraničním přechodem. Kromě mnoha podniků je v této čtvrti také vilová zástavba. Nachází se zde také střední a policejní Škola správy a managementu, která byla založena v roce 1992. Nejdůležitějším rekreačním objektem ve čtvrti je Víceúčelová sportovní hala Těšínských olympioniků, která byla postavena v roce 2013 v sousedství Zámeckého vrchu. V zimě plně slouží jako krytý zimní stadion o rozměrech 30 x 60 metrů, zatímco po dobu zbývajících měsíců se využívá jako volejbalová a basketbalová hala.

 

Interiér jatek, meziválečné období (Ze sbírek muzea Těšínského Slezska)

Pohled z železničního mostu na Małą Łąkę směrem na Góra Zamkowa, přelom 19. a 20. století (Muzeum Těšínského Slezska)

Projekt spolufinancovaný Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Interreg V-A Česká republika - Polsko

Informacja dotycząca plików cookies Strona korzysta z plików cookies w celu jej prawidłowego działania i realizacji usług zgodnie z Polityką Prywatności. Jeżeli wyrażasz zgodę na wykorzystywanie plików cookies, kliknij w przycisk "Rozumiem i akceptuję".

Rozumiem i akceptuję