Logo OpenAirMuseum Druga część logo
A A
Zdjęcie Cieszyna

Regulace a povodně

S povodněmi, které způsobovaly rozvodněné řeky, se lidstvo potýkalo od úsvitu dějin. Blízkost Beskyd, kde se nachází pramen Olše a spousta jejích přítoků, měla vliv na výskyt povodní, kdy se přebytečná voda vylévala z koryta řeky a vytékala do oblastí poblíž nábřeží, např. při jarním tání sněhu. Těšínské Slezsko se stejně jako jeho hlavní město nachází v oblasti, kde dochází také k tzv. přívalovým povodním, které jsou důsledkem velmi intenzivních srážek, kdy vzhledem k reliéfu terénu nemá voda možnost snadno odtékat. Příčinou nebezpečí povodní nebyla pouze Olše, ale také její přítoky, které protékají Cieszynem a Českým Těšínem.

Olše plnila od samotných počátků existence hradiska a později města důležitou roli v životě obyvatel, zajišťovala chod mlýnů, kováren a valch; její vody využívali takoví řemeslníci jako hrnčíři, barvíři, lazebníci a další. Byla důležitým prvkem obranného systému hradu a města. Řeka přinášela také problémy. Deště a prudká tání sněhu zvedaly její hladinu, zaplavovaly nábřežní oblastí a přinášely zkázu. Kolísání hladiny řeky omezovalo hospodářskou činnost v jejím bezprostředním sousedství, což dokládá pomalý rozvoj předměstí Příkopa. Most u hradu byl nepochybně mnohokrát stržen, což komplikovalo spojení.

Nejstarší Informace o nejstarších povodních lze nalézt ve starých kronikách a archivech. V roce 1662 napadla spousta sněhu, který způsobil povodeň. Další známá povodeň se vyskytla v roce 1737. Z roku 1751 máme informaci, že na horách napadl velký sníh, jehož důsledkem bylo rozvodnění Olše. K jedné z nejzávažnějších povodní došlo v roce 1771; tehdy vody Olše zatopily těšínské předměstí Kamenec (dnešní centrum Českého Těšína) a Malou louku. V srpnu 1803 došlo k průtrži mračen, což mělo za následek rozvodnění Olše, Bobrovky a určitě i Puńcówky, došlo k zaplavení Fryštátského předměstí, Příkopy a Kamence. Ze všech okolních oblastí byly nejvíce postiženy nedaleké Boguszowice. Došlo k vážnému poškození mostu pod hradem a voda strhla dva mosty přes Bobrovku. Na území dnešního Českého Těšína, na místě, kde kdysi stávala tiskárna Karla Prochasky, se nacházel sklad soli, který kdysi zatopila voda, proto se přestěhoval na ulici Solná (v místě, kde se dnes nachází supermarket Intermarché). Sklad soli na novém místě sousedil s dobytčím trhem a vedle stávala hospoda Pod Basou. Zprávy o rozvodnění Olše v těšínském tisku ze druhé poloviny 19. a 20. století potvrzují, že hladina vody sahala občas až ke schodům u městské brány, dnešní Mlýnské brány. Z tohoto důvodu nebyla tato oblast příliš hojně využívána pro hospodářskou činnost, s výjimkou zemědělství.

Po druhé světové válce se povodňové výstrahy a záplavy Olše a dalších vodních toků v obou městech vyskytovaly pravidelně každých pár let. Ale ne vždy přinášela zkázu pouze Olše, v srpnu 1955 se ze břehů vylila Bobrovka a zaplavila několik ulic v Cieszyně. Ve 20. století došlo k nejtragičtější povodni v Cieszyně v létě roku 1970, kdy 17. července rozbouřené vody Olše strhly most Svobody, o jehož záchranu usilovali hasiči z Cieszyna. Most se nepodařilo zachránit a pět hasičů tehdy přišlo o život. Tuto tragickou událost připomíná pamětní deska, která je umístěna na bývalé pohraniční budově. Na místě zničeného mostu vznikl provizorní most, ale i ten byl o dva roky později zničen při povodni.

 

Regulace

První investicí, kterou realizovaly a zřejmě i financovaly se souhlasem knížete městské úřady, bylo prokopání kanálu, kterým protékala voda z Puńcówki a Olše od dodnes existujícího tzv. Třetího jezu v Městském lesíku, pak podél úpatí kopce, na kterém bylo postaveno město, obtékal Zámecký vrch až do místa, kde dnes končí Bednářská ulice, prudce se stáčel k místu, kde dnes stojí most a vléval se do Bobrovky. V současné době kanál končí za Zámeckým vrchem a je nasměrován přes pozemek pivovaru Bracki a Těšínské energetiky, poté se vlévá do Bobrovky. Dříve, tj. minimálně do poloviny 19. století, kanál obtékal těšínský Zámecký vrch ze severu a poté od východu, pak se prudce stáčel k východu a po několika desítkách metrů se vléval do Bobrovky na úrovni dnešního mostu u ulice Zamkowa. Kanál je dlouhý 3690 m, jeho šířka se pohybuje v rozmezí od 1,5 do 11 m. Na starých plánech Cieszyna je vidět, že kdysi na počátečním úseku mezi Olší a Puńcówkou existovaly tři kanály Mlýnského náhonu. V současné době existují dva, na jednom z nich byla vytvořena zátoka pro kajaky a oba končí v Puńcówce, z níž pak vytéká už pouze jeden, který jsme popsali výše. Hovorově se mu říkalo Příkopa nebo Mlýnský náhon, na počátku 17. století Velký mlýnský náhon, v němčině Mühlgraben, polsky Przykopa. V pozdějších stoletích byla takto nazývána oblast mezi městskými hradbami a řekou Olší, pak to byl název předměstí a nakonec čtvrti. Kanál Mlýnského náhonu vznikl ve středověku, je možné, že to bylo ve 14. století, ale první zmínka potvrzená ve zdrojích pochází až ze šedesátých let 15. století. Z let 1526-1528 se dochovala účetní kniha Těšína, v níž byly zaznamenány výdaje městských úřadů vynaložené na jeho čištění. V letech 1528-1545, za panování Jana z Pernštejna, poručníka nezletilého knížete Václava III. Adama, byli těšínští měšťané zproštěni povinnosti čištění Příkopy. Tento kanál plnil nepochybně dvě funkce: za prvé byl jedním z prvků obranného systému města a za druhé dodával vodu do zařízení sloužících veřejnosti, které byly kolem něj vybudovány: do Velkého mlýna, lázní a kovárny a pak do Malého mlýna, kovárny na zpracování mědi a valchy, které se nacházely pod hradem (dnes je to pozemek pivovaru)

Problémy se záplavami, které opakovaně v Cieszyně a Českém Těšíně způsobovaly přítoky Olše, přinutily obecní úřady k regulaci říček, které protékají městem. Na polské straně se v letech 1970-1975 podařilo regulovat pouze několik úseků Bobrovky, tyto investice byly spojeny s rozšířením silniční infrastruktury. V té době byly také přes řeku postaveny dva mosty na území Mníšku (polsky Mnisztwo). Orgány Českého Těšína už mnoho let financují zpevňování břehu Olše.

 

Povodeň v Těšíně po roce 1945 (Ze sbírek muzea Těšínského Slezska)

Projekt spolufinancovaný Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Interreg V-A Česká republika - Polsko

Informacja dotycząca plików cookies Strona korzysta z plików cookies w celu jej prawidłowego działania i realizacji usług zgodnie z Polityką Prywatności. Jeżeli wyrażasz zgodę na wykorzystywanie plików cookies, kliknij w przycisk "Rozumiem i akceptuję".

Rozumiem i akceptuję