Logo OpenAirMuseum Druga część logo
A A
Zdjęcie Cieszyna

Urbanismus

Urbanismus

Město Český Těšín vzniklo na základě rozhodnutí velvyslanecké konference v belgickém Spa dne 28. července 1920 o rozdělení Těšínska, jako výsledek dvouletého sporu o státní příslušnost území mezi Československem a Polskem.

Nachází se na levém břehu řeky Olše a vzniklo spojením tří hlavních katastrálních částí: Saské kupy (Sachsenberg), Kamence (Steinplatz) a Brandýse (Brandeis).

 V minulosti bylo toto území předměstím Těšína (pol. Cieszyn, něm. Teschen), knížecího sídla těšínských Piastovců.

V minulosti bylo toto území předměstím velkého Těšína (Teschen), knížecího sídla slezských Piastovců.

Těšínská knížata měla snahu obsadit pozemky za hradbami, zejména kvůli příjmům do knížecí pokladny. Podporovali usazování hlavně řemeslníků, knížecích služebníků a měšťanů, kteří zde měli své folvarky, sady, rybníky a mlýny.

Prvním větší příliv obyvatelstva na Brandýs a Kamenec přišel po velkém požáru města roku 1789, kdy byly zbořeny městské hradby. Přispělo k tomu také rozhodnutí knížete Alberta Sasko-těšínského, který kolem roku 1799 dal postavit podél cesty ze zámku pár desítek soukenických dílen a položil tak základ současné hlavní tepny města Hlavní ulice (Saské kupy). Přesto si levobřežní předměstí ještě dlouho zachovávalo venkovský ráz – dřevěné domky kryté slámou nebo šindelem a úzké nedlážděné ulice.

První snahy o cílené urbanistické řešení levobřežní strany města jsou doposud dosti nejasné. Spadají pravděpodobně do 70. let 19. stoletía jsou spojeny s plányhutního inženýra AdolfaHoheneggera.

Druhá mohutná vlna osídlení přichází s přivedením železnice do Těšína a s tím související industrializací předměstí. Vytvořením promyšlené prostorové koncepce rostoucího města byl pověřen roku 1891 městský inženýr LeonhardHulek, který projekt konzultoval s věhlasným rakouským urbanistou a architektem Camillem Sittem. Regulační plán města Těšína byl schválenZemskou slezskou vládou v září 1894. Měl však jeden nepříjemný a záhy velmi citelný důsledek – nerozděloval město jen na obytné a tovární čtvrti, ale také na industrializovaný levý břeh a pravobřežní správní a kulturní centrum.

Situace po skončení první světové války, rozdělení Těšínského Slezska a s ním i doposud celistvého městského organismu na dvě části – Český Těšín a Cieszyn, si žádala odlišný pohled a jiné urbanistické řešení.

Na levém břehu řeky Olše zůstala jediná městská zařízení – plynárna a železniční nádraží. Naprosto chyběly objekty pro státní a obecní samosprávu, městská zařízení, školní a obytné budovy.

Příznivé komunikační okolnosti předurčovaly městu stavební rozmach. Pouze velkorysý stavební rozvoj mohl vytvořit nové funkční město. V roce 1922 poskytla československá vláda městu půjčku ve výši 15 milionůkorun na výstavbu veřejných budov.

K urbanistickému řešení nového Českého Těšína byl povolán specialista, moravský architekt a urbanista Emil Leo. Jeho dílem je ideální vize – plán rozšíření města, který vypracoval v roce 1927.

Přerod dosavadního předměstí v okresní město byl obdivuhodně rychlý. Čilý stavební ruch zahrnoval budovy nejen městské vybavenosti, ale také stavby kostelů, soukromou a družstevní bytovou výstavbu, hospodářské budovy, obchody, hotely, banky a další. Výstavba byla prakticky zastavena až roku 1938 v souvislosti s politickými změnami v předvečer druhé světové války. V roce 1938 po odstoupení území velké části československého Těšínska Polsku bylo město opět sloučeno a bývalý Český Těšín byl přejmenován na CieszynZachodni. Město zůstalo v jednom správním celku i během německé okupace v letech 1939–1945, kdy se nazývalo TeschenWest.

Český Těšín se stal administrativně správním centrem s pestrým výběrem výroby a služeb a poskytoval poměrně hodně pracovních příležitostí. Vzniklo kulturně-společenské centrum, které plnilo v české části Těšínského Slezska podobnou funkci jako kdysi velký Těšín. Po válce tvořil obnovený Český Těšín sídlo okresu. V roce 1960 byl okres Český Těšín zrušen a město se stalo součástí nového okresu Karviná.

 

Radnice v Českém Těšíně, (ze sbírek Muzea Těšínska)

Banka na Hlavní ulici, (ze sbírek Muzea Těšínska)

Evangelický kostel na Rozvoji,  (ze sbírek Muzea Těšínska)

 

Gymnázium na Frýdecké ulici, (ze sbírek Muzea Těšínska)

   

Škola T. G. Masaryka na Komenského ulici,  (ze sbírek Muzea Těšínska)

Budovy nemocnice na Ostravské ulici,  (ze sbírek Muzea Těšínska)

 

Sídlo Okresního úřadu na Tyršově ulici,  (ze sbírek Muzea Těšínska)

  

Pošta, (ze sbírek Muzea Těšínska)

 

Projekt spolufinancovaný Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Interreg V-A Česká republika - Polsko

Informacja dotycząca plików cookies Strona korzysta z plików cookies w celu jej prawidłowego działania i realizacji usług zgodnie z Polityką Prywatności. Jeżeli wyrażasz zgodę na wykorzystywanie plików cookies, kliknij w przycisk "Rozumiem i akceptuję".

Rozumiem i akceptuję