Logo OpenAirMuseum Druga część logo
A A
Zdjęcie Cieszyna

Zajatecký tábor StalagTeschen

Zajatecký tábor StalagTeschen

V těchto místech, na tzv. Kontešinci ve čtvrti Kamenec v Českém Těšíně, se v letech druhé světové války nacházel kmenový zajatecký tábor pro spojenecké vojáky. Vznikl v dubnu 1941 pod označením Stalag VIII D Teschen a byl určen k internaci poddůstojníků a řadových vojáků. K vybudování tábora využila německá správa dřevěné baráky postavené zde během 1. světové války, které sloužily jako lazaret pro nemocné a raněné vojáky z haličské fronty a v meziválečném období sloužily pro potřeby československé, po odstoupení území Polsku pak polské armádě. Po vypuknutí války zabrala baráky německá armáda, která je využila jako garáže pro dopravní prostředky Wehrmachtu.

V prvním období existence, kdy tábor fungoval jako samostatný Stalag VIII D Teschen a od září 1942 do prosince 1943 jako pobočka zajateckého tábora v Łambinowicích  (Stalag VIII B/ Z Teschen), bylo umístěno v Těšíně okolo pěti set osob. Největší počet internovaných tvořili britští, francouzští, polští, jugoslávští a belgičtí vojáci. Pod kmenový tábor v Těšíně spadala celá řada rozsahem menších pracovních komand, která byla využita pro práci zejména v zemědělství a lesnictví. Rovněž celkový počet zajatců pod správou tábora vykazoval počty pohybující se mezi 5 000 až 7 000 osobami.

V období od konce roku 1943 až do evakuace tábora v lednu 1945, kdy se stal těšínský tábor opět samostatným s označením Stalag VIII B Teschen, se situace změnila díky velkému přílivu sovětských zajatců a po pádu Mussoliniho režimu i internovaných italských vojáků. StalagTeschense stal jedním z největších táborů na území Říše a pod jeho správu spadalo až 75 000 zajatců. Většina osob byla internována v pracovních komandech určených pro práci v hornictví a těžkém průmyslu. V samotném táboře v Těšíně se počty zajatců pohybovaly kolem 1 500 mužů. Změnila se rovněž vojenská příslušnost zajatců, kdy se nejpočetnější skupinou stali sovětští vojáci, dále Italové, Britové, (v tom i Kanaďané, Jihoafričané, Novozélanďané, Australané, aj.), Francouzi, Jugoslávci a Řekové.

V těšínském stalagu se nacházelo šest velkých dřevěných baráků sloužící pro ubytování zajatců, každý s kapacitou až 240 osob, dále zde byl lazaret, strážnice, vězení, řemeslnické dílny, kuchyně, dezinfekční barák a jiné hospodářské objekty, ale také zelinářská zahrádka, místo pro chov angorských králíků nebo sportoviště.Lazaretní část byla zvlášť oddělena od ostatní táborové zástavby oplocením. Celý tábor obehnaný dvojitým ostnatým drátem střežilo šest strážních věží. Za jeho oplocením se nacházely budovy velitelství a kanceláří. StalagTeschen byl schopen pojmout až 1 650 zajatců. Na rozdíl od koncentračních táborů určených pro civilní obyvatelstvo, měli mít zajatí vojáci na základě ženevských úmluv garantována svá práva, což zejména u sovětských a italských zajatců nebylo dodržováno. Zajatci tak měli v táboře k dispozici knihovnu, sportoviště, místnost pro pořádání různých kulturních akcí, místo pro pěstování zeleniny nebo chov angorských králíků. Příslušníci západních armád dostávali rovněž balíčky potravin od Červeného kříže. 

Blížící se východní fronta donutila německou správu zajatecký tábor evakuovat hlouběji na území Říše. Evakuace těšínského tábora probíhala od 21. ledna 1945 do zajateckých táborů v Německu. Strastiplnou cestu pochodu smrti šli zajatci v několika kolonách pěšky přes území Protektorátua směřovali většinou do tábora ve Weidenu v Bavorsku, kde byli počátkem května osvobozeni spojeneckými vojsky.Svou neblahou roli sehrál tábor i po skončení druhé světové války, kdy zde byli krátce internování těšínští Němci před jejich odsunutím do Německa. Táborová zástavba byla následně demolována a na jejím místě vznikla čtvrť s rodinnými domy.

Na místě bývalého zajateckého tábora byl k uctění památky internovaných zajatců odhalen 15. září 1979 při příležitosti 35. výročí Slovenského národního povstání pomník mezinárodní solidarity protifašistické koalice, jehož výtvarný návrh je dílem autorů Ing. arch. Koce Krstovského a akademického sochaře Štěpána Mikuly.

Zajatecký tábor v Těšíně představuje největší kmenový tábor, který vznikl na území dnešní České republiky. Zároveň prezentuje doklad specifického typu internačních míst určených pro zajaté spojenecké vojáky a dokumentuje nacistický táborový systém v letech druhé světové války, který se stal jednou z nejcharakterističtějších forem represe a vyžádal si milióny lidských obětí.

Dřevěné táborové baráky na Kontešinci na mapě Českého Těšína z roku 1928 (ze sbírek Muzea Těšínska)

Plán Stalagu VIII D Teschen se zástavbou, která již zůstala do konce existence tábora (šedě, čerchované objekty nebyly realizovány). Vojenský stavební úřad v Opavě 29. srpna 1942

(VÚA-VHA Praha)

Pohled na místo tábora, v pozadí věž kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Masarykových sadech (ze sbírek Muzea Těšínska)

pohled na tábor se strážní věží a baráky pro umístění zajatců (ze sbírek Muzea Těšínska)

Barák táborového lazaretu umístěný ve zvlášť oddělené lazaretní části Stalagu VIII D Teschen.  (Centralne Muzeum JeńcówWojennych w Łambinowicach-Opolu)

Zajatci při práci na zeleninové zahrádce, která se nacházela ve východní, nezastavěné části tábora (VÚA-VHA Praha)

Skupina zajatců před dřevěnými baráky (VÚA Praha)

Řemeslnická dílna v těšínském táboře určená pro šití a opravu oděvů pro potřeby celého stalagu(VÚA-VHA Praha)

Stavební práce zajatců nad opravou odvodňovacího kanálů v těšínském stalagu(VÚA-VHA Praha)

Pohled na demolici dřevěných baráků bývalého tábory po skončení druhé světové války (ze sbírek Muzea Těšínska)

 

Projekt spolufinancovaný Evropskou unií z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Interreg V-A Česká republika - Polsko

Informacja dotycząca plików cookies Strona korzysta z plików cookies w celu jej prawidłowego działania i realizacji usług zgodnie z Polityką Prywatności. Jeżeli wyrażasz zgodę na wykorzystywanie plików cookies, kliknij w przycisk "Rozumiem i akceptuję".

Rozumiem i akceptuję